VAN

Další materiály: Mozek

                          Molekuly zamilovanosti

Zklidni hormon aneb co řídí lásku i nenávist

6. března 2007, Lidové noviny

Ačkoli jsou neviditelné, mají nad námi obrovskou moc. Hormony rozhodují o tom, do jaké výšky vyrosteme, jestli se dobře vyspíme i jestli z nás bude beránek, nebo spíš agresor.

Kdo by to byl řekl, že láska, a to i ta šťastná a naplněná, představuje pro náš organismus docela velký stres? Alespoň podle řeči hormonů tomu tak je.

V první fázi zamilovanosti se totiž aktivují hormony nadledvin a hypofýzy – stejné hormony se aktivují ve stresových situacích. Proč tomu tak je? „Zejména v populární literatuře se uvádí, že hormonem lásky a zamilovanosti je takzvaný fenylethylamin,“ vysvětluje endokrinolog profesor Luboslav Stárka. „Předpokládáme ale, že při zamilování by v nadledvinách mohlo docházet spíše k přeměnám adrenalinu nebo noradrenalinu, jemuž je fenylethylamin

blízký,“ dodává. Jedním dechem ovšem upozorňuje, že samotná funkce fenylethylaminu vědecky potvrzená není.

Tři fáze lásky

Podrobným výzkumem padesáti zamilovaných párů a jejich hormonových pochodů ve třech fázích zamilovanosti se zabývala italská profesorka Marazzitiová. Ta našla u mladých párů jen ty hormony, jež reagují ve stresových situacích. Přímo fenylethylamin mezi nimi nebyl.

„U žen šlo kupodivu o zvýšenou hladinu testosteronu, u mužů naopak o jeho nižší hladinu. Potvrzuje to fakt, že zamilovaní muži jsou ke svým partnerkám něžní, což se ale v pozdějších fázích vztahu může změnit,“ popisuje. Srovnáme-li však zamilované muže se zástupci říše zvířat, dojdeme k zajímavému poznatku. Například sloni mají totiž v období říje hladinu testosteronu až padesátkrát vyšší... Další látkou, na niž profesorka Maraziová během výzkumu narazila, byl hormon spokojenosti a nadšení – serotonin. Ovšem ani s ním to není jednoduché. „Destičkový transportér serotoninu byl u zamilovaných nižší, takže i dostupnost hormonu byla nižší. Což odpovídá stavu při některých psychózách, například při schizofrenii,“ konstatuje profesor Stárka a dodává, že první fáze zamilovanosti se tak stává velkým zásahem do lidské psychiky.

Po hormonální stránce nevydrží romantická láska déle než rok. Aby se všechny vztahy nerozpadly hned po první společné dovolené, přichází na řadu další hormon: endorfin, tedy hormon štěstí a spokojenosti.

„Ve třetím a posledním stádiu lásky už dvojici ovlivňují hormony, které nasměrují člověka k co nejlepší péči o potomky. A tady nastupuje hormon zvaný oxytocin,“ dodává endokrinolog.

Hormon věrnosti

Odborníci se dlouho domnívali, že oxytocin je čistě ženská záležitost. Je totiž důležitý pro zdárné dokončení porodu, díky ovlivnění stahů dělohy otevírá porodní cestu a žena jej v případě potřeby dostane při porodu v injekci. Bez oxytocinu by také ženy nemohly kojit, mléko by se totiž z prsů nedostalo ven. V 90. letech se ale přišlo na to, že oxytocin je užitečný i pro muže. Při orgasmu totiž řídí stahy vývodných cest pro semeno. Nejnovější „zájem“ ve výzkumu oxytocinu jakožto hormonu věrnosti a důvěryhodnosti se týká sociálního života, zatím ovšem jen u zvířat. „V Americe existují dva na první pohled stejní hraboši. Jeden je ale společenský, žije monogamním životem a stará se o své potomky. Druhý „asociální“ typ je samotářský, polygamní a o potomky se nestará.“ A co vědci zjistili?

První, starostlivější druh má v mozku více receptorů pro oxytocin, a když mu vpíchnou látku tokolitykum, která se v porodnictví používá k potlačení účinku oxytocinu, změní hraboš své chování. Tedy přestane se o potomky starat, začne se pářit s mnoha samicemi a začne žít samotářsky. Oxytocin se tedy dnes podle něj označuje jako hormon věrnosti. Což ostatně potvrzuje i lidské chování: doteky, blízkost či obejmutí podporují zvýšení hladiny oxytocinu v těle, což ve vztahu podporuje důvěru.

Hormon, který pomáhá dosáhnout úspěchu

Zklidni hormon! Věta, kterou v pubertě častoval své agresivní kamarády asi každý z nás. V jazyce medicíny jsme tím dotyčného žádali, aby se pokusil zvládnout hladinu testosteronu, která se v emočně vypjatých chvílích může až několikanásobně zvýšit. Díky sociální zkušenosti či výchově však dokážeme své primitivní agresivní pudy – na rozdíl od zvířat – ovládat.

Testosteron, o němž málokdo ví, že se nachází i v těle žen, je jakýmsi pohonem úspěchu. Pokud ho máme dostatek, pomáhá nám dosáhnout vyšších met. „Například po tenisovém utkání vítězi hladina testosteronu stoupne, zatímco poraženému se nehne anebo klesne,“ říká profesor Stárka. S jídlem roste chuť, a proto těm, kterým se daří, hladina testosteronu stále stoupá. Nemůže ale stoupat donekonečna. Člověk je naštěstí schopen sebereflexe, která mu ve většině případů pomáhá zklidnit se včas. Mohou za to takzvané „GABAa“ receptory.

„Podle toho, jak fungují, se člověk cítí buď nadšený, nebo utlumený. Toto utlumení ale působí příznivě, snižuje agresivitu, pomáhá nám snadněji pocítit bolest a lépe se adaptovat,“ vypočítává profesor Stárka. Funkci GABAa receptorů stimulují produkty látkové přeměny, takzvané metabolity ženských pohlavních hormonů progesteronu a mužského testosteronu,

„Na jedné straně tedy testosteron vyvolává agresivitu, na druhé nás jeho metabolity přes GABAa receptory zklidňují. Čím vyšší hladinu testosteronu máme, tím stoupá i hladina látek s antiagresivním účinkem. Tím se vlastně sebekorigujeme,“ říká Luboslav Stárka.

Hladina testosteronu navíc začne klesat i tehdy, když dosavadní dítě štěstěny někdo dostane na kolena.

Proč muži vydrží méně než ženy

Pohlavní hormony člověka – tedy testosteron, estrogeny a progesteron – jsou vůbec zvláštní veličinou. Vzhledem k tomu, že ženský hormon estrogen se tvoří z testosteronu, mají ho v určité míře i muži. Právě estrogen může za to, že kosti mužů jsou poměrně silné. Řídí také jejich růst a zasahují tak do výsledné výšky člověka. Profesor Stárka také poukazuje na názor některých odborníků, kteří se domnívají, že díky pozitivnímu vlivu estrogenu na paměť dokáže tento hormon u lidí s genetickými předpoklady k Alzheimerově chorobě omezit její rozvoj.

Zajímavý vliv na lidskou psychiku má také progesteron. „Že hormony ovlivňují náladu během menstruačního cyklu, je známá věc. Méně se ale již ví, že metabolity progesteronu tlumí bolest, a proto žena dokáže podruhé otěhotnět, ačkoli ví, co ji čeká při porodu. Navíc při samotném porodu funguje v podstatě jako přirozené sedativum,“ odkazuje profesor Stárka na „moc“ GABAa receptorů. „Progesteron má zároveň na starost to, že žena poměrně brzy po porodu na bolest zapomíná,“ dodává. U mužů funguje progesteron stejně. Protože ho však v těle nemají tolik co ženy, vydrží – alespoň co se týče bolesti – méně než ženy.

Na bolest má ostatně podle některých studií vliv i spánkový hormon melatonin. Ačkoli jeho hladina stoupá s přibývající tmou (hormon působí o jako antioxidant „zpomalující“ stárnutí), do těla se může „vylít“ i během dne. „Do funkcí melatoninu přes den ovšem ještě příliš nevidíme,“ upozorňuje profesor Stárka.

„Pro pokusy totiž potřebujeme řízený světelný režim, který je snazší dodržet u pokusných zvířat než u lidí,“ uzavírá odborník na endokrinologii.

Jak se měří deprese

Deprese provází řada posunů v systému přenašečů vzruchů a hormonů. Jednou z domněnek pozadí depresí je představa o nedostatku „pozitivního“ hormonu serotoninu. Ten v těle buď není k dispozici v dostatečném množství, anebo jej organismus vyčerpá při reakci na emotivně silný okamžik.

Deprese mohou lékaři diagnostikovat a rozlišit podle škály klinických příznaků, provází je ale i některé měřitelné změny ve vylučování hormonů, například kortizolu z nadledviny.

U zamilovaného muže klesá hladina testosteronu. Proto se často stává, že hrubián se projeví až po delším soužití, když hladina tohoto hormonu znovu stoupne.

O autorovi| Hana Slívová, redaktorka LN

Hana Slívová
Materiály kurzů VAN, F. Mikeš
Domů     Nahoru     Feedback
Aktualizace: 2012-09-18  Centrum VAN